SLOVANSKÁ EPOPEJ
Slovanská epopej je cyklus dvadsiatich monumentálnych obrazov, na ktorých český maliar Alfons Mucha zachytil dejiny slovanských národov. Cyklus vznikal v rokoch 1912 – 1926 v ateliéri na zámku Zbiroh na základe objednávky amerického mecéna Charlesa R. Crana. Mucha jednotlivé obrazy postupne odovzdával mestu Praha pod podmienkou, že pre ne mesto postaví samostatnú expozíciu.
„Již roku 1900 předsevzal jsem si zasvětiti druhou polovici svého života práci, jež by pomáhala budovati a utužovati u nás cit národního uvědomění. Jsem přesvědčen, že vývoj každého národa může se zdarem pokračovati jen tehdy, vyrůstá-li organicky a nepřetržitě z vlastních kořenů národa a že k zachování této kontinuity je nezbytná znalost jeho historické minulosti. V literatuře máme překrásná díla, jež národu – lidu staví před duševní zrak běh našich dějin – tu slavných – tu smutných. I v hudbě symfonie a cykly, vážící se k naší historii, probouzejí lásku k vlasti cestou umění. Chtěl jsem promluviti svým způsobem k duši národa, k tělesnému zázraku, jež nejrychleji dojmy přenáší k vědomí. Obraz působí, řekl bych, agresivně: bez ohledu vniká otevřeným okem do duše. Jest věcí pozorovatele, aby s ním naložil po své vůli. Může jej přejít, nepřipouštěje si ho do vědomí, anebo sveden vnějškem díla zastaví se před ním, a snad i pátrá po jeho obsahu a významu, a nakonec i najde v něm ono jadérko, buď krásy, nebo pravdy, kvůli němuž povstalo. Práci tuto, nyní dokončenou, považoval jsem za svou povinnost. Uskutečnění tak velkého díla bez hmotných prostředků bylo nemožné. Přítel můj, pan Charles R. Crane, jenž ač Američan, má velkou lásku ke Slovanstvu, pochopil moje snahy a pomohl můj sen realizovati. V roce 1910 v Chicagu sjednali jsme spolu, že on pomůže nésti náklad spojený s mým dílem, jež dáno bude městu Praze darem. Střehl jsem ve všech obrazech všeho, co by mohlo připomínati strohé spory a krev ve sporech prolitou. Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, klást mosty, neboť nás musí všechny živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to tím snáze, dobře-li se pozná navzájem. Šťasten budu, bude-li mně dopřáno přispěti skrovnými silami k tomuto poznání – aspoň a zatím u nás, v naší rodině slovanské.“
Praha 1929, Alfons Mucha
HISTÓRIA VZNIKU Mucha sníval o vytvorení epopeje už od Svetovej výstavy v Paríži v roku 1900, ale kvôli nedostatku financií musel projekt odložiť. Po svadbe s Máriou Chytilovou v Chicagu sa stretol s priemyselníkom Charlesom R. Cranom, ktorý bol ochotný financovať náklady na vznik diela. Mucha sa v roku 1910 vrátil do vlasti, kde si prenajal časť zámku Zbiroh, kde tvoril nasledujúcich 18 rokov. Dielo dokončil v roku 1928, keď ho spolu s Cranom venoval Prahe a československým národom. Počas druhej svetovej vojny boli obrazy ukryté na zámku Slatiňany, aby sa zabránilo ich zničeniu. V 50. rokoch dvatsiateho storočia boli prevezené do Moravského Krumlova, kde prešli rukami raštaurátorov a od roku 1963 boli vystavené na tamojšom zámku. V roku 2010 boli vyhlásené za kultúrnu pamiatku. VYSTAVOVANIE SLOVANSKEJ EPOPEJE Prvých jedenásť obrazov bolo vystavených v roku 1920 v Chicagu a New Yorku, celý cyklus bol predstavený v roku 1928 v novom Veletržnom paláci v Prahe. Počas druhej polovice 20. storočia boli obrazy dlhodobo vystavené v Moravskom Krumlove. V roku 2017 bol cyklus prvýkrát vystavený v zahraničí v Tokiu, kde ho za tri mesiace videlo viac ako 650 000 návštevníkov. V roku 2021 sa epopej vrátila na zámok v Moravskom Krumlove, kde boli priestory prispôsobené pre bezpečnosť, osvietenie a stabilizáciu teploty. Plátna by sa mali v budúcnosti presunúť do paláca Savarin v Prahe na obdobie 25 rokov, zatiaľ čo Praha plánuje vybudovanie nového pavilónu na ich trvalé vystavenie. SPOR O SLOVANSKÚ EPOPEJ Podmienkou darovania epopeje mestu Praha bolo, že pre obrazy postaví osobitnú budovu. Keďže sa tak nestalo, v roku 2010 sa objavili súdne spory o vlastníctvo. V roku 2017 sa Muchov vnuk John Mucha pokúšal získať epopej späť s tým, že podmienka nebola splnená a protestoval proti ich cestovaniu do zahraničia, čo mohlo obrazy poškodiť. Súd v roku 2017 rozhodol, že epopej patrí Prahe, ale v roku 2018 bolo rozhodnutie zrušené pre nedostatočné zdôvodnenie. V roku 2020 Praha podpísala dohodu o umiestnení epopeje v developerskom projekte Savarin, čo vnučka Alfonza Muchu označila za nedôstojné riešenie. Spor o definitívne umiestnenie epopeje tak naďalej pretrváva.